Když se žena stane mámou, hodně věcí se změní.
Ne jen prakticky.
Změní se i to, jak přemýšlí o sobě, o práci, o domově, o čase a o tom, co vlastně chce žít.
I my to známe.
Každá trochu jinak, každá ve své vlastní fázi mateřství. Ale všechny víme, že mateřství člověku nevezme chuť tvořit, pracovat, učit se nebo mít svoje sny.
Jen často ukáže, že věci potřebujeme dělat jinak.
Pomaleji.
Jednodušeji.
Víc podle sebe.
Bez tlaku na výkon.
Bez představy, že musíme všechno zvládat dokonale.
A právě někde tam začalo vznikat I máma může.
Ne jako velký projekt s dokonalým plánem.
Spíš jako přirozené pokračování toho, co samy žijeme, řešíme a hledáme.
Cesta, na které si připomínáme, že i když jsme mámy, pořád můžeme tvořit. Pracovat. Učit se. Hledat, co nám dává smysl. A přitom být doma, být s dětmi a nežít život jen v režimu „nějak to přežít".
Nechtěly jsme vytvořit další místo, které ženám říká, co všechno by měly zvládnout.
Těch hlasů je kolem nás už dost.
Chtěly jsme vytvořit prostor, kde si máma může na chvíli vydechnout a říct si:
„Aha. Nejsem v tom sama."
„Nemusím to dělat dokonale."
„Můžu začít malým krokem."
„Můžu chtít něco i pro sebe."
Protože přesně takové připomenutí občas potřebujeme i my.
Že nemusíme čekat, až bude všechno ideální.
Až děti povyrostou.
Až bude víc času.
Až budeme mít větší jistotu.
Někdy stačí začít tam, kde právě jsme.
Po večerech.
Mezi kojením.
S dítětem na klíně.
Se studenou kávou vedle sebe.
V obyčejném dni, který není dokonalý, ale je náš.
Ne dokonale.
Ale opravdově.
Pro nás to nikdy neznamenalo, že máma musí zvládat víc.
Naopak.
I máma může pro nás znamená, že máma může dělat věci po svém.
Může pracovat jinak než dřív.
Může tvořit pomalu.
Může změnit směr.
Může si říct o pomoc.
Může mít dny, kdy nejde nic.
A pak zase dny, kdy udělá jeden malý krok dopředu.
Nemusí dokazovat světu, že všechno zvládá.
Stačí, když nezapomene úplně na sebe.
Chtěly bychom, aby I máma může bylo místo, kam se žena vrátí ve chvíli, kdy potřebuje trochu povzbudit, nadechnout se nebo jen vědět, že v tom není sama.
Nechceme, aby to byl další prostor plný dokonalých návodů.
Spíš místo, kde mluví mámy k mámám.
Opravdově. Ze života. Bez přikrášlování.
Protože někdy nepotřebujeme velkou změnu.
Někdy stačí jedna maličkost.
Jeden tip.
Jedna věta.
Jedno krátké video.
Jeden moment, kdy si řekneme: „Aha, tohle můžu zkusit taky."
V mateřství se den často mění během vteřiny.
Chvíli je všechno krásné.
A o chvíli později máme chuť si sednout na zem a brečet.
A právě v těchto chvílích můžou pomoct malé věci.
Jak si ulevit, když je toho moc.
Jak si zjednodušit ráno.
Jak zvládnout chaos kolem jídla, oblékání nebo odchodu z domu.
Jak si nevyčítat, že dneska nejde všechno podle plánu.
Jak si najít malý kousek prostoru pro sebe i uprostřed obyčejného dne.
Chceme, aby tady postupně vznikaly drobné tipy ze života.
Krátké.
Praktické.
Lidské.
Ne od odborníků shora dolů.
Ale od maminek, které to samy žijí.
Od žen, které vědí, jaké to je mít studenou kávu, dítě na noze, prádlo všude kolem a přesto se snažit udělat den o kousek lehčí.
Ne proto, že musíme být lepší.
Ale proto, že někdy jedna malá změna opravdu dokáže změnit celý den.
Mamamood pro nás od začátku není jen e-shop.
Je to místo, kde vybíráme věci, kterým samy věříme. Věci, které nám doma dávají smysl. Které reálně ulevují, šetří čas, zjednodušují den nebo prostě jen přinesou trochu radosti.
Ale čím víc mateřství žijeme, tím víc cítíme, že máma nepotřebuje jen produkty.
Potřebuje i podporu.
Pochopení.
Inspiraci.
Občas někoho, kdo jí připomene, že na sebe nemusí zapomenout.
A proto vzniká I máma může jako další část Mamamood světa.
Ne odděleně.
Ale přirozeně.
Produkty můžou pomoct v praktickém životě.
Drobné tipy od maminek můžou pomoct v obyčejném dni.
A obojí podle nás patří k sobě.
Tenhle projekt je zatím na začátku.
Ještě tu nebude všechno.
Ještě se bude měnit.
Ještě budeme hledat nejlepší formu.
Ale už teď víme, proč vzniká.
Protože věříme, že mámy nepotřebují další tlak.
Potřebují víc pravdy.
Víc laskavosti.
Víc pochopení.
A víc malých věcí, které opravdu fungují v běžném dni.
Ne teoreticky.
Ale doma. Mezi dětmi. V kuchyni. V autě. Při odchodu z domu. Ve chvíli, kdy už máme všeho dost.
A jestli si z toho všeho máte odnést jen jednu větu, tak tuhle:
Nemusíte čekat na dokonalý čas.
I dnes můžete udělat jednu malou věc, která vám uleví.
S láskou,
Mamamood